Proč je v létě teplo a v zimě zima?

Proč je v létě teplo a v zimě zima?

Anebo proč máme roční období?

Může za to různá vzdálenost od Slunce?

Země neobíhá Slunce po kružnici, ale po elipse. Chvílemi je Slunci blíž a chvílemi dál. Takže když je Země Slunci nejblíže, je u nás léto?

Skutečná dráha je skoro kružnice

Elipsa, po které Země obíhá, je jen málo protáhlá – na pohled skoro kružnice. Nejblíž je Země Slunci začátkem ledna, uprostřed naší zimy, a nejdál začátkem července.

Vzdáleností to být nemůže

Takový rozdíl na roční období nestačí. A navíc by pak bylo léto na celé Zemi naráz. Jenže když je u nás léto, na jižní polokouli je zima.

Proč je na jih od nás tepleji?

Čím blíž k rovníku, tím je v průměru tepleji. Průměrná teplota za rok je u nás asi 8 °C, u rovníku asi 27 °C.

Záleží na tom, v jakém úhlu dopadá světlo

Posviť baterkou na stůl nejdřív kolmo shora, pak šikmo. Šikmo se stejné světlo rozleje na větší plochu – skvrna je větší, ale slabší. Se slunečním svitem je to stejné: nejvíc hřeje, když je Slunce přímo nad hlavou.

Kolik paprsků dopadne?

Když paprsky dopadají kolmo, trefí jich stejně velký kus země víc, než když dopadají šikmo. Proto se solární panely natáčejí ke Slunci.

A teď na kulaté Zemi

Země je kulatá, takže paprsky dopadají všude pod jiným úhlem. Jižněji od nás dopadají strměji a na stejně velký kus povrchu jich dopadne víc. Čím dál na sever, tím šikměji a tím míň. A více dopadajících paprsků znamená, že je tepleji.

Tím se ale roční období nevysvětlí

Úhel dopadu vysvětluje, proč je na jihu tepleji. Ale proč se u nás střídá léto a zima? V prosinci i v červnu přece dopadají paprsky pod stejným úhlem. Nebo ne?

Za všechno může skloněná zemská osa

Doteď jsme zemskou osu kreslili špatně – svisle. Ve skutečnosti není kolmá k dráze, po které Země obíhá, ale je skloněná o 23,4°. A míří pořád stejným směrem, k Polárce.

Proto se střídá léto a zima

V prosinci je sever od Slunce odkloněný a paprsky k nám dopadají šikmo. V červnu je ke Slunci nakloněný – paprsky dopadají strměji a na stejný kus země jich dopadne třikrát víc. Na jižní polokouli je to naopak, a proto tam mají léto v prosinci.

A navíc jsou v létě delší dny

Když je sever nakloněný ke Slunci, jsme při každé otočce Země déle na osvětlené straně. V červnu je Slunce na obloze asi 16 hodin, v prosinci jen asi 8.

A co u rovníku?

Tam dopadají paprsky celý rok podobně strmě a den trvá pořád asi 12 hodin. Léto a zimu, jak je známe, tam nemají – střídá se tam období dešťů a sucha.

Záhada vyřešena!

Za léto a zimu nemůže vzdálenost od Slunce, ale skloněná zemská osa. V létě na nás Slunce svítí strměji a déle, v zimě šikmo a krátce.

Nejdál od Slunce je Země začátkem července – uprostřed našeho léta. Kdyby šlo o vzdálenost, měli bychom zimu v červenci.