Proč máme přestupné roky?

Únor má obvykle 28 dní. Jednou za čtyři roky ale dostane den navíc, 29. února. Takovému roku se říká přestupný.

Den je jedna otočka

Země se točí jako káča. Od poledne do poledne se otočí jednou dokola vůči Slunci, a to je jeden den. Kalendář počítá jen celé dny.

Rok je jedno kolo

Země přitom obíhá kolem Slunce. Jedno kolo trvá rok. Za tu dobu se vystřídá jaro, léto, podzim a zima.

Nevychází to

Od jara do jara neuběhne přesný počet dní. Uběhne 365 dní, 5 hodin a 49 minut. Po 365 dnech tak Zemi ještě chybí skoro čtvrt dne cesty.

Kalendář by ujížděl

Kdyby měl každý rok jen 365 dní, jaro by každý rok začínalo skoro o 6 hodin později. Za 4 roky o den, za 120 let o měsíc. Asi za 600 let by byly Vánoce uprostřed léta.

Caesar přidal den

Římané měli v době Julia Caesara kalendář v nepořádku. Kněží do něj vkládali celé měsíce, jak se jim hodilo, a s ročními obdobími se rozcházel asi o tři měsíce. Caesar proto zavedl nový, juliánský kalendář: rok má 365 dní a každý čtvrtý rok jeden den navíc, protože čtyři chybějící čtvrtiny dne dají celý den. Aby se kalendář srovnal, trval rok 46 před naším letopočtem 445 dní.

Čtvrt dne je trochu moc

Caesarův kalendář problém hodně zmenšil, ale neodstranil. Rok je totiž delší než 365 dní ne o celých 6 hodin, ale jen o 5 hodin a 49 minut. Přestupné dny tak přidávají o 11 minut ročně víc, než je potřeba, a jaro proto v kalendáři přichází pořád o kousek dřív, jen mnohem pomaleji než dřív. Za lidský život si toho nikdo nevšimne, ale za 128 let je z toho celý den a za 1 000 let skoro osm dní.

Deset dní, které nebyly

Jaro proto v kalendáři přicházelo čím dál dřív. V 16. století začínalo už 11. března místo 21. března, kam připadalo v roce 325, když církev ustálila pravidla pro Velikonoce. Nejvíc to vadilo církvi: datum Velikonoc se počítá od začátku jara, a s posunutým kalendářem se od něj Velikonoce vzdalovaly. Papež Řehoř XIII. proto v roce 1582 nechal deset dní vynechat: po čtvrtku 4. října přišel rovnou pátek 15. října.

Pravidlo pro staletí

Tak vznikl dnešní gregoriánský kalendář, pojmenovaný podle papeže Řehoře. Rok dělitelný čtyřmi je v něm přestupný. Pokud je ale dělitelný stem, přestupný není, a pokud je dělitelný čtyřmi sty, zase je. Proto byl rok 2000 přestupný, ale 2100 nebude. Caesarův kalendář totiž za 400 let přidá asi o tři dny víc, než má, a nové pravidlo právě tyhle tři dny vynechá.

Ani teď to nesedí přesně

Ani gregoriánský kalendář není dokonalý. Jeho rok trvá v průměru 365 dní, 5 hodin, 49 minut a 12 sekund, skutečný rok přesněji 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45 sekund. Zbývá tak 27 sekund ročně a kalendář se pořád posouvá, o celý den ale až zhruba za 3 200 let.

Takže proč máme přestupné roky?

Protože Země oběhne Slunce za 365 dní a skoro 6 hodin a kalendář umí jen celé dny. Díky přestupným rokům začíná jaro pořád kolem 21. března. S pravidlem pro staletí se kalendář rozejde jen asi o den za 3 200 let.