Proč nejvíc mrzne v lednu, když je nejkratší den v prosinci?
Proč nejvíc mrzne až v lednu?
Nejkratší den roku je kolem 21. prosince. Slunce tehdy svítí nejkratší dobu z celého roku. A přece nejvíc mrzne většinou až v lednu. Jak to?
V zimě svítí Slunce málo
V zimě je Slunce nízko nad obzorem, svítí šikmo a jen pár hodin denně. Zem proto dostává mnohem méně tepla než v létě.
Teplo přichází i odchází
Ve dne zem dostává teplo od Slunce a zároveň ho pořád ztrácí, ve dne i v noci: každá teplá věc teplo vydává, a čím je teplejší, tím víc. Když víc tepla odchází, než přichází, zem se ochlazuje.
Zem je jako velký hrnec
Půda a hlavně voda pojmou hodně tepla a vydávají ho pomalu, jako hrnec polévky, který hřeje ještě dlouho po vypnutí sporáku. Zem se proto ochlazuje i ohřívá pozvolna. Moře pojme tepla ještě víc, a tak u moře bývá nejchladněji až v únoru.
Po nejkratším dni
Po 21. prosinci dostává zem od Slunce každý den o trochu víc tepla. Chladne ale pomalu, a tak ještě několik týdnů ztrácí víc, než dostane. Proto se dál ochlazuje a nejstudenější dny přijdou až kolem poloviny ledna.
V létě je to stejné
Nejdelší den je kolem 21. června, ale nejvíc vedra bývá v červenci a na začátku srpna. Ještě nějakou dobu po nejdelším dni totiž zem dostává víc tepla, než ztrácí.
Ověř si to sám
Totéž se děje i během jednoho dne. V létě je Slunce nejvýš kolem jedné odpoledne, ale nejtepleji bývá až kolem tří nebo čtyř a nejchladněji těsně po svítání. Podívej se v aplikaci s počasím na graf teploty po hodinách.
Takže proč nejvíc mrzne v lednu?
Jestli se ochlazuje, neurčuje to, kolik tepla Slunce právě dává, ale jestli víc tepla odchází, nebo přichází. Zem chladne pomalu, a tak po nejkratším dni ještě týdny ztrácí víc, než dostává. Proto nejvíc mrzne až v lednu.