Proč má Měsíc fáze?

Jednou je na nebi tenký srpek, jindy celý kulatý Měsíc. Za necelý měsíc projde všemi fázemi a pak znovu. Co se na něm vlastně mění?

Tipni si: čím vzniká srpek Měsíce?

Stín Země to není

Kdyby srpek dělal stín Země, musel by být Měsíc za Zemí, naproti Slunci. Jenže při první čtvrti je Měsíc stranou a stín Země míří úplně jinam – a přesto je Měsíc napůl tmavý.

Na slunci je vždycky půlka

Slunce svítí na Měsíc stejně jako na Zemi: jedna jeho půlka má den, druhá noc. Osvětlená půlka míří pořád ke Slunci, ať je Měsíc na své dráze kdekoli.

Ze Země vidíme jen kus té půlky

Jak Měsíc obíhá, díváme se na jeho osvětlenou půlku pokaždé z jiného úhlu. Při novu na ni koukáme zezadu a nevidíme nic, při úplňku zpředu celou. Mezi tím vidíme jen část – srpek, čtvrť, nebo skoro celý kotouč.

Vyzkoušej si to

Nech v tmavém pokoji svítit jen jednu lampu a drž míček v natažené ruce kousek nad hlavou. Pomalu se s ním otáčej na místě dokola. Uvidíš na něm postupně srpek, půlku i úplněk – přesně jako na nebi.

Dorůstá, nebo couvá?

Domysli si k Měsíci svislou čáru. Když vznikne písmeno D, Měsíc dorůstá. Když C, couvá. Platí to u nás na severní polokouli, v Austrálii je to naopak.

Proč 29 a půl dne?

Kolem Země oběhne Měsíc za 27,3 dne. Od úplňku k úplňku ale uběhne 29,5 dne: Země mezitím popojede kolem Slunce a Měsíc musí kus dohnat, aby byl zase přesně naproti Slunci.

Takže proč má Měsíc fáze?

Měsíc sám nesvítí. Slunce mu osvětluje vždycky půlku a my se na ni během měsíce díváme z různých úhlů.